Kníže jí podával stokorunu
(князь дал ей сто крон;Ale Klára se zatím ztratila a nebyla k nalezení. Stáli jsme u vozu a nadávali tak dobrou hodinku – on kníže pán býval dřív u dragounů. Ale ještě jsme s tím nebyli hotovi, když se přihnala Klára s vyplazeným jazykem a cpala mně celou kytici čerstvě narvaných modrých chryzantém.
Klára na kozlíku výskala radostí
(Клара на козлах радостно визжала/ визжала от радости: «визжала радостью»;Klára na kozlíku výskala radostí; to si nemůžete představit, jak byl Jeho Důstojnost pan kočí pohoršen, že musí sedět vedle ní. Kromě toho se koně každou minutu splašili z toho jejího kvikotu a kokrhání, inu, byla to čerchmantská jízda.
Když jsme jeli půldruhé hodiny
(когда мы ехали половину второго часа = через полтора часа), povídám (я говорю): Jasnosti (Ваша светлость), to už jsme udělali aspoň čtrnáct kilometrů (мы уже проехали: «сделали» как минимум четырнадцать километров;To je jedno
(все равно: «всё одно»), bručel kníže (ворчал князь), třeba sto kilometrů (хоть сто километров).