„Tak j'a jdu do Dl'azden'e ulice,“ pokracoval dr. Mejzl'ik, „pod'iv'am se mimochodem na seznam nocleh'aru u Tr'i panen a jdu d'al. Na konci Dl'azden'e ulice se zastav'im a m'ir'im zase zp'atky; pekne pros'im, nev'ite, proc jsem sel zp'atky?“
„Zvyk
(привычка = по привычке;„To by mohlo b'yt
(возможно, и так: «это могло бы быть»),“ souhlasil policejn'i 'uredn'ik (согласился/ответил полицейский;„Zvyk,“ m'inil pan Dastych. „Zvyk patrolovat.“
„To by mohlo b'yt,“ souhlasil policejn'i 'uredn'ik. „Ale j'a jsem nemel sluzbu a chtel jsem j'it domu. Treba to byla predtucha.“
„B'yvaj'i takov'e pr'ipady
(такие случаи бывают = такое случается;„B'yvaj'i takov'e pr'ipady,“ uzn'aval pan Dastych. „Ale takov'a predtucha nen'i nic z'ahadn'eho. To je prece zn'amo, ze v cloveku jsou jak'esi vyss'i schopnosti…“
„Hergot
(черт;„Hergot,“ zarval dr. Mejzl'ik, „tak byl to zvyk, nebo nejak'e vyss'i schopnosti? Tohle bych r'ad vedel! – Tak pockejte: Kdyz si to tak slapu, jde proti mne nejak'y clovek. Reknete, procpak by u vsech vsudy nemohl kdokoliv j'it v jednu hodinu v noci Dl'azdenou ulic'i?