Prosím vás
(/скажите/, пожалуйста), kdybych náhodou nebyl šel do té Dlážděné ulice (если бы я случайно не пошел к Длажденной улице) a náhodou se nepodíval tomu gaunerovi na boty (и случайно не посмотрел этому проходимцу на ботинки;Prosím vás, kdybych náhodou nebyl šel do té Dlážděné ulice a náhodou se nepodíval tomu gaunerovi na boty… Totiž,“ děl dr. Mejzlík sklíčeně, „byla-li to jen tak náhoda. To je právě to.“
„Na tom přece nezáleží
(но ведь это неважно;„Gratulovat
(поздравить)!“ vybuchl dr. Mejzlík (вспылил доктор Мэйзлик;„Na tom přece nezáleží,“ mínil pan Dastych. „Mladý člověče, to byl úspěch, ke kterému si můžete gratulovat.“
„Gratulovat!“ vybuchl dr. Mejzlík. „Pane, jakpak si mám gratulovat, když nevím k čemu?
K svému báječnému detektivnímu bystrozraku
(со своей удивительной сыщицкой проницательностью;K svému báječnému detektivnímu bystrozraku? Nebo k mechanickým policejním zvykům? Nebo k šťastné náhodě? Nebo k nějaké intuici a telepatii?
Koukněte se
(смотрите;Koukněte se, to byl můj první větší případ; něčeho se člověk musí držet, že? Dejme tomu, zítra mně dají nějaký mord; pane Dastychu, co budu dělat? Mám běhat po ulicích a koukat lidem bystrozrace na boty?